Potápěč, který není stabilní, pořád pracuje. Padají mu nohy, mění hloubku, přepadává dopředu, přikopává, brzdí rukama, dopouští, odpouští, zrychluje a zase zpomaluje. Na první pohled to nemusí vypadat dramaticky. Ale tělo je pořád v akci. A tělo, které pořád pracuje, dýchá víc.

Před ponorem nesete výstroj, oblékáte se, ve vodě se pohybujete a dýcháte v hustém prostředí, jste vystaveni chladu, proudu, zvýšené mentální zátěži, komunikujte s týmem a navigujete. Někdy k tomu přijde i nečekaná situace. Když má tělo rezervu, zvládá zátěž klidněji. Když rezervu nemá, dostává se rychleji na hranu.

Open Water Diver kurz není jen cesta ke kartičce. Je to místo, kde si potápěči vytvářejí návyky na roky dopředu. A právě proto dává smysl řešit už od začátku vztlak, trim, sdílení plynu a konfiguraci výstroje.