Klid pod vodou nevzniká náhodou. Vzniká ze systému: bezpečí, komfort a pozitivní zážitek. Závěrečný díl série Potápění & psychické zdraví ukazuje, proč výstroj, trim, tým a dobrý výcvik ovlivňují psychickou pohodu potápěče.

Stres pod vodou často nezačne jako velké drama. Většinou přijde nenápadně. Dech se zrychlí, pohyb je ráznější, vztlak se zhorší a pozornost se začne zužovat. Potápěč se soustředí na jednu věc a přestává vnímat celek. Pokud má nástroje, situaci zvládne. Pokud je nemá, stres se může rychle rozvinout.

Potápění člověka vrací do těla velmi přímo. Nestačí vědět, jak má vypadat trim. Musíš ho cítit. Z pohledu psychologů a terapeutů je právě tohle velmi zajímavé. Potápění propojuje kognitivní, tělesnou a emoční rovinu. Člověk se neučí klid jen pochopit jako logické souvislosti. Musí ho prožít tělem. Navnímat.

Potápění je zajímavé tím, že při dobrém vedení, dostatečném komfortu a klidném prostředí může přirozeně podporovat parasympatickou složku, tedy schopnost organismu zpomalit.

Běžný den je často plný kognitivního šumu. Maily, notifikace, porady, konflikty, dopravní hluk, nedokončené úkoly a neustálé přepínání mezi tématy. Mozek je nucen pořád měnit kontext. Voda část těchto podnětů jednoduše odřízne.